Český venkov stárne a vylidňuje se. Místní akční skupiny mají recept, jak tomu zabránit
Odlehlé obce na Moravě, severozápadu a Vysočině řeší vylidňování venkova. Nejlépe jsou na tom naopak obce v zázemí velkých měst v Praze a Středočeském kraji. Důvodem je práce a bydlení. Vyplývá to z nejnovějších dat ČSÚ. Na odliv obyvatel z českého venkova reaguje Národní síť Místních akčních skupin ČR.
Největší odliv lidí zaznamenal Moravskoslezský kraj (2 351 obyvatel). Úbytek se sice zpomalil ročně o 12 %, ale stále tento kraj opouští nejvíce lidí ze všech regionů. Z Olomouckého, Karlovarského a Ústeckého kraje odešlo kolem 700 obyvatel. Ústecký kraj se dostal na téměř 200 % roku předešlého. Z regionu Vysočina se vystěhovalo o 41 % lidí více než v roce předcházejícím (833 obyvatel). Na tento stále se zhoršující trend má vliv hned několik faktorů jako nedostatečná dopravní obslužnost, nedostatek důstojného bydlení nebo chybějící pracovní příležitosti. Největší nárůst pak zaznamenala Praha, do které se nastěhovalo ke konci roku 2016 o 60 % lidí více než v roce 2015.
Místní akční skupiny sdružené pod Národní sítí Místních akčních skupin ČR (NS MAS ČR) si tuto situaci uvědomují. Vytkly si proto za cíl do roku 2030 udělat český venkov konkurenceschopným a “chytrým”. „Jednotlivé místní akční skupiny se snaží, aby se lidem na venkově žilo lépe, ekonomicky se rozvíjel a zajistil kvalitní podmínky pro podnikání. Jen tak zastavíme odliv mladých lidí do měst a přeměnu venkova na víkendový skanzen pro chataře,” uvádí ředitel NS MAS Petr Čáp.
Podobně to vnímá i starosta a učitel z Kamýku nad Vltavou Petr Halada. „Za svoji dosavadní pětadvacet let trvající pedagogickou praxi jsem na naší základní škole vyučoval kolem čtyřistapadesáti žáků. Z toho pouze sedmadvacet z nich zůstalo žít v naší obci. Ostatní odešli za prací do větších měst.”
Řešením může být například podpora nových pracovních míst pro lidi ohrožené sociálním vyloučením v obcích. S řešením přišla Místní akční skupina Brdy – Vltava. „Recept vidíme zejména v tom, že si lidé, kteří nepracovali i několik let, osvojí pracovní návyky. Klíčové je dobře nastavit spolupráci s úřadem práce, obcemi a propojovat potřeby místních zaměstnavatelů s pracovními nabídkami. Do této doby se do projektu zapojilo téměř 70 lidí a více jak 50 % z nich se úspěšně uchytilo na běžném trhu práce,“ popisuje ředitelka MAS Brdy – Vltava Markéta Dvořáková.
Místní akční skupiny využívají finančních prostředků z fondů Evropské unie. Dalších 2,7 miliardy korun z Integrovaného regionálního operačního programu poputuje na podobné projekty, jako je ten brdský. Zaměřit se chtějí především na zlepšení dopravní obslužnosti právě v odlehlých českých a moravských obcích nebo na podporu aktivit předškolního, základního a neformálního vzdělávání.
Jednotlivé aktivity a projekty venkovských oblastí se představily se svými výsledky na konferenci LeaderFEST. Ta se letos ukustečnila již posedmé, a to ve dnech 23. a 24. května 2018 v Rožnově pod Radhoštěm. Akce se vedle zástupců samospráv a starostů zúčastnili také malí a střední podnikatelé, zástupci ministerstev a neziskových organizací z Čech, Slovenska a Polska. Hlavními tématy byly tzv. smart řešení pro venkov, podnikání nebo životní prostředí ve venkovských oblastech.
LeaderFEST
LeaderFEST je tradiční akce, kterou od roku 2012 pořádají místní akční skupiny. Jedná se o happening českého venkova, kde se na jednom místě sejdou jednotlivé místní akční skupiny z celé České republiky i ze sousedních zemí a sdílí mezi sebou dobrou praxi k udržení kvalitního života na českém venkově. Součástí akce je i doprovodný program, který přiblíží místo konání akce a jeho tradice.
FOTO: archiv unsplash.com