Chytré pole, chytré farmy, chytří lidé. Prostě chytrý venkov

Chytrý venkov není pouze o chytrých technologiích, ale zejména o komunitním a chytrém přístupu lidí, kteří na venkově žijí. Ti musí umět propojit dílčí věci do větších celků. To je chytrý venkov. Nejen o něm jsme se bavili s místopředsedou Národní sítě Místních akčních skupin Markem Hartychem, který se tématu chytrého venkova dlouhodobě věnuje.  

Co je podle vás chytrý venkov?

Chytrý venkov je takový, který naplno využívá svůj lidský potenciál. Aktivní, soudržná a prosperující komunita venkovských obyvatel, která zná své silné a slabé stránky. A pro ty slabé hledá řešení v kontextu 21. století.

Hrají místní akční skupiny na venkově roli inovačního brokera? A co si pod tím vlastně můžeme představit?

Dnes ji hrají v omezené míře. Národní síť místních akčních skupin a Pracovní skupina Chytrý venkov by jim k této práci chtěly dát mnohem širší prostor a zároveň jasnou strukturu, logiku, pravidla a samozřejmě účinné nástroje. Inovační broker by měl být nápomocný jednotlivým subjektům při identifikaci problémů a potřeb v území. Měl by umět zprostředkovat kontakt s expertem na danou oblast a získat od něj řešení, které bude nejen v souladu s technologickým pokrokem a současným stavem poznání, ale které bude také udržitelné, plné synergií a vazeb na další potřeby území. Tím mám na mysli tzv. SMART řešení.

S jakými druhy inovací se na venkově nyní setkáváme?

I s ohledem na to, do čeho teče nejvíce peněz z Programu rozvoje venkova, jde zcela určitě o zemědělství. Především pak o precizní zemědělství, které je plné nejmodernějších technologií včetně dronů, virtuálních ohrad či autonomních zemědělských strojů.

Jak inovovat v těch úplně nejmenších obcích?

Tady se uplatní princip síťování, tedy vytváření vazeb mezi stejně velkými, respektive malými, obcemi v regionu či napříč republikou. Výměna příkladů dobré praxe, vzájemná inspirace či sdružování lidského potenciálu a financí. To by měl být klíč k úspěchu.

Jaké jsou současné globální trendy a jaký je jejich význam pro jednotlivé regiony?

Globální trendy jsou určené například takzvanou „raketou“ a jejími hybnými silami, kterých ke svému letu potřebuje deset. Jedná se o model OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) představený téměř před rokem v Edinburgu. Jde například o autonomní mobilní stroje, drony, dekoncentrované energeticky soběstačné systémy na úrovni samospráv, nové trendy v produkci potravin, internet, digitální spojení atd.

Samozřejmě nikdo nepředpokládá, že se všechny regiony hned vrhnou na všech deset hybných sil. Je to v prvé řadě o důkladné, participativní a objektivní analýze každého regionu celou komunitou, o identifikaci potřeb a o tom, která bude mít prioritu.

Když se zaměříme na klimatické změny jako na jeden z hlavních současných globálních trendů. Jak ty ovlivňují život na venkově?

Vyjdeme-li z teze, že venkov živí zemědělství a práce v lese, pak už jen z tohoto pohledu je adaptace a zmírňování následků klimatické změny otázkou přežití. Dostatek srážek pro rostlinnou výrobu, dostatek krmiva pro dobytek, prasata či drůbež na jedné straně a stabilní lesní ekosystémy odolávající klimatickým extrémům na straně druhé. I v obcích se pak dá v boji s klimatickou změnou ledacos zlepšit. O tom bude konec konců i Manuál pro starosty, který aktuálně sepisuji společně s kolegy z MAS – Střední Polabí, MAS Opavsko a MAS Region HANÁ s finanční podporou Ministerstva životního prostředí.

Co by mohly být SMART řešení pro boj s těmito environmentálními hrozbami?

Za SMART řešení považuji především propojování dílčích řešení do jednoho celku. Například dešťovka… Jedna věc je ji zachytit, SMART řešení je pak tuto vodu ohřát a rozvést s využitím např. fotovoltaiky. Nebo využití nadbytečné elektrické energie. Kdy je vhodnější ji skladovat, pustit do sítě či využít pro jiný typ energie? Mám na mysli ohřev vody v akumulačních nádržích či přečerpávání vody v jednoduché přečerpávací elektrárně. A tak by se dalo pokračovat dál.

Můžeme se někde v zahraničí inspirovat při zavádění tvz. smart řešení na venkově? Kde to funguje a jak?

Průkopníky hledejme ve Skandinávii. Svým způsobem je to logické. Drsné klima, nízká hustota osídlení, velké množství odlehlých až izolovaných komunit na jedné straně a vysoká životní úroveň na straně druhé. To vytváří unikátní koktejl, který umožňuje experimentovat a hledat optimální řešení, jak žít na venkově v souladu se současným stavem pokroku a poznání. Na počátku těchto řešení však není bezhlavá snaha o urychlené zavedení vysokorychlostního internetu, dopravy léčiv drony či zavádění autonomních vozidel. Na počátku je zdravá, silná, soudržná a sebevědomá komunita hrdých venkovských obyvatel.

A to je asi ten největší rozdíl mezi tradičními a novými státy v rámci Evropské unie v kontextu debaty o konceptu Chytrého venkova. Zatímco v tradičních státech tyto komunity existují a je možné na nich koncept Chytrého venkova stavět, tak v nových státech jsme většinou stále ve stadiu transformace obyvatel (individualit) do komunit (částí celku). Proto by i podpora ze strany Evropské unie měla být dostatečně široká a flexibilní, aby dokázala reagovat na tento základní rozdíl. V tomto směru doufám, že naše opakovaná účast na pracovních jednáních ke konceptu Smart Village v Bruselu přinese své plody.

A jak nastartovat chytrý venkov u nás? Je na to nějaký model?

Koncept Chytrého venkova je zhruba tři roky starý. Jeho vývoj a pilotní ověřování stále probíhá. Přesto jsme v březnu 2019 na konferenci v Dolních Břežanech představili za NS MAS ČR možnou podobu toho, jak koncept realizovat v podmínkách České republiky. Jde o první ucelený publikovaný návrh a já doufám, že budeme mít možnost představit ho co nejdříve také našim partnerům, jak z ministerstva pro místní rozvoj, tak i z řad ostatních nevládních organizací fungujících na venkově.

Další články

Zobrazit více článků