Zapojení mládeže do procesu rozvoje venkova může vyřešit dlouhodobou depopulaci venkova

Mladí lidé dosud nebyli na většině míst zapojeni do aktivity rozvoje venkova. Práce s nimi by při tom vedla k podpoře jeho udržitelného rozvoje. Pokud se obce zaměří na přání a potřeby mládeže, budou je zohledňovat a řešit, mohou tak v mladých lidech budovat a upevňovat vztah k venkovské oblasti, ve které žijí, podporovat jejich občanskou angažovanost a napomoci problému dlouhodobé depopulace venkovské oblasti. Místní akční skupiny (členové Národní sítě MAS ČR) se snaží, čím dál tím víc mládež spojovat při tvorbě svých strategií komunitně vedeného místního rozvoje.

„V rámci naší MAS Hradecký venkov potřebujeme například řešit odcházení mládeže do měst, protože chceme, aby u nás na venkově mladí lidé zůstávali. Například abychom podporovali jejich podnikání a generační obměnu zaměstnanců v řemeslech,“ uvádí Helena Kuthanová z MAS Hradecký venkov. Hodně mladých lidí se stěhuje do měst za prací, takže je potřeba pro ně udržet kvalitní pracovní nabídky. V momentě kdy MASka nebo starosta zjistí, že chtějí jít pracovat jinam, mohou motivovat zaměstnavatele, aby přišli na obec, vytvořili coworkingové centrum nebo HUB, které budou atraktivní pro mládež.

Podle manažera MAS Naděje Tomáše Haranta nebylo doposud zapojování mladých lidí do procesu rozvoje venkova prioritou. Ti při tom můžou přinést spoustu zajímavých a inovativních nápadů k řešení problémů, které se nemusí týkat pouze jich, ale všech obyvatel dané oblasti. „Všechny MASky by měly tuto otázku otevřít na svém území, například i ve školách. Jedním z ideálních scénářů může být struktura školních parlamentů sdružujících se do jednoho městského parlamentu. Jsou to právě MASky, které mohou poskytovat podporu mládeži, komunikovat s ní a předávat jejich podněty na samosprávy, propojit ji skrze projekty,“ říká Tomáš Harant. Inspiraci je možné najít ve Vidieckém parlamentu na Slovensku a jejich Vidieckého parlamentu mladých, a také v Latvian Rural Forum.

MAS by dále, podle Haranta, měla zmapovat, kolik škol a obcí už zmíněné parlamenty má, zda na území fungují mládežnická sdružení a následně s nimi pracovat. „Velmi důležité ale je, aby hlavní iniciativa pro zajištění udržitelnosti přicházela dlouhodobě od mladých lidí. My v MASkách můžeme zajistit vytvoření platformy pro jejich vyjádření. Pokud bychom zjistili, že ze strany mladých není o tyto aktivity zájem, pak je otázka, proč tomu tak je a co můžeme podniknout ke zvýšení jejich venkovské angažovanosti,“ dodává Harant. V Rakousku například vytvořili aplikaci, která propojuje dobrovolníky a nabízí jim dělat dobré skutky pro komunitu. Za to získávají virtuální body, za které mohou využít konkrétní aktivity. Můžou třeba pomoci babičce s nákupem nebo sázet stromy a za to mohou jít na kurz paddleboardingu. „V rámci strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Naděje se zaměřujeme na různé skupiny, jako jsou podnikatelé, samosprávy, nestátní neziskové organizace, a mezi těmito všemi se také zaměříme na samostatnou skupinu venkovské mládeže. Proběhne dotazníkové šetření, zaměřené přímo na venkovskou mládež, pokusíme se jejich zástupce připojit také na jednání focus groups,“ popisuje Harant.

MAS mohou do svých měst a obcí šířit informace a příklady dobré praxe z jiných měst, kde se obcím a městům zapojení mládeže pozitivně osvědčilo. Mohou také pomáhat se zakládáním obecních a městských parlamentů, nebo podporovat jiné obdobné činnosti vedoucí k zapojení mládeže. „Nyní při přípravách na období 2021 – 2027 je důležité, zapojit mládež při tvorbě strategií komunitně vedeného rozvoje venkova. Na nutnost zapojování, propojování a posilování mladých lidí apeluje také Strategie Evropské unie pro mládež 2019 – 2027,“ říká Harant. V reakci na tuto strategii doporučila i Rada Evropské unie pracovat na posilování účasti mladých lidí na občanském a demokratickém životě. „Měli bychom mladé lidi zapojovat obecně i do dialogu s Evropskou unií. Mládež cítí, že politiky EU jdou mimo ně a že se s nimi nediskutuje. MASky by mohly mladé lidi například více zapojovat do programu Erasmus+, aby se mohli setkávat s jinými mladými lidmi z jiných zemí, diskutovat důležitá témata. Naše MASka vyslala mladé lidi do Itálie, kde se bavili jak udržet a rozvíjet podnikání na venkově. Naši mladí tam vytvářeli projektové záměry, jež se pak mohly v rámci rozvoje venkova podporovat,“ vysvětluje Helena Kuthanová.

foto: Petr Janík

Další články

Zobrazit více článků