Pivovar Kocour: Nový pohled na pivovarnictví v Česku

Josef Šusta (Pivovar Kocour): Náš pivovar nabízí nový pohled na pití piva a pivovarnictví v Česku

Na počátku varnsdorfského Pivovaru Kocour v roce 2007 stál Josef Šusta s kamarádem. Z malého pivovaru se i díky spolupráci s Místní akční skupinou Český sever stal postupně hojně navštěvovaný podnik, do kterého míří jak lidé z Česka, tak i ze sousedních zemí. Jednou z možností, jak se k němu dostat, je přijet vlakem na jedinou soukromou zastávku ve tvaru kocoura v České republice a po stráveném večeru v pivovaru přespat třeba ve stylovém kupé ve vagonu. Z malé firmy tak Josef Šusta vybudoval areál, který nabízí nesčetné množství zajímavých aktivit.

V čem je váš pivovar jiný než ostatní?

Myslím si, že to je hlavně v tom, kolik piv děláme. Každý den nabízíme kolem 10 druhů piv. My jsme se vlastně proslavili tím, že jsme začali vařit jiné pivo. Snažíme se lidem ukázat, že pivo není pouze chlazená desítka, ale že se dá pít mnoho různých druhů piv třeba podle ročních období, jídla, které jíte apod. Stále se učíme a zdokonalujeme se, aby naše pivo zákazníkům chutnalo. A taky si neskromně myslím, že máme jednu z nejlepších desítek.

Jaké byly začátky? Jaké to je začít vařit pivo a zakládat vlastní pivovar?

My jsme se to museli učit postupně společně s kolegou, se kterým jsem začínal v roce 2007. Předtím jsem s tím neměl žádnou zkušenost. Učili jsme se to tak dva tři roky, než jsme mohli říct: “To je dobrý pivo.”  Zezačátku jsme měli odborný dohled, který nám sem poslal slečnu, která se pivovarnictví učila, takže jsme to zkoušeli společně. Naše první pivo jsme vařili ve velkém hrnci. A teprve v roce 2010 jsme si koupili klasickou varnu na vaření piva. Vzhledem k tomu, že jsme nedosáhli na žádné dotace, tak jsme koupili starou varnu, kterou jsme postupně dávali do pořádku. Je to stejné jako s opravou veterána, chce to čas, a potom vám udělá radost, když se na něm projedete. Stejně tak jsem to měl já s tou varnou.

Také jsme začali spolupracovat s člověkem z Ameriky, který nám v začátku pomáhal a ukázal nám, jak se dělá jejich pivo. Takže my jsme v našem pivovaru ve Varnsdorfu byli první, kteří uvařili pivo ALE.

Můžete více přiblížit, co všechno váš areál nabízí?

Máme tady toho spoustu. Začali jsme s vařením piva pro kamarády a postupně se pivovar rozšiřoval. Dnes, mimo ochutnávek našeho piva, se u nás lidé mohou najíst v restauraci, přespat buď v normálním pokojích, nebo ve speciálních vlakových kupé. Máme tady i takovou menší zoo, kde si na své přijdou zejména děti.

Snažíme se v areálu zachovat hodně původního, aby to zapadalo do stylu fabriky. Do budoucna plánujeme netradiční ubytování formou domů na stromech a další. Stále je tu, co dělat, a to mě velmi naplňuje.

Jak vás napadlo ubytování zrovna ve vagonech?

Jednou jsem jel z Moskvy do Leningradu vlakem a strašně se mi to líbilo. Každý vagon měl vlastního průvodčího, ten se o vás staral, dostal jste své bačkory a kartáček na zuby. Když jsme přemýšleli o rozšíření ubytování, tak mě napadlo využít pro ubytování vlaková kupé. Propojil jsem se s člověkem, který sehnal staré vagony, které by jinak šly do šrotu. Ty jsem přestavil na komfortní ubytování. Některé z vagónů jsem sehnal od slovenského muzea, které je už nechtělo mít ve své sbírce. Myslím si, že si návštěvníci toto netradiční ubytování oblíbili. V loňském roce se ve vagonech ubytovalo více jak tři tisíce lidí.

Jak moc pivovar pomohl regionálnímu rozvoji?

Díky pivovaru někteří lidé z regionu dostali práci. V současné době zaměstnávám okolo 40 lidí. Takže v tomto regionu i díky našemu pivovaru nezaměstnanost klesla. Na druhou stranou si místní podnikatelé stěžují, že nemají dostatek personálu, s čímž se potýkáme i my.

Také si myslím, že to dost propojilo komunitu v našem regionu. My nevaříme jenom pivo, ale děláme i mnoho kulturních akcí, kam lidé rádi chodí. Předtím nic takového tady kolem Varnsdorfu nebylo. A teď ročně pořádáme kolem šesti velkých akcí.

Hodně také spolupracujeme s místními podnikateli, například s místní cafeterií, od které bereme kávu a hrnečky nebo nedalekou mlékárnou, která nám dodává sýry a máslo.

Kde všude si můžeme vypít pivo Kocour? Kam ho rozvážíte?

Více jak půlku naší produkce vyvážíme Praha-Brno, ale také máme zahraniční odběratele. Zejména pak dodáváme do Německa, Maďarska nebo třeba na Slovensko. Tak 10 procent naší produkce jde do zahraničí, ostatní zůstává v tuzemsku.

A získalo vaše pivo nějaká ocenění?

Jsme nositeli regionální značky Českosaské Švýcarsko jako regionální produkt, čehož si hodně vážíme. Také jsme loni vyhráli s naším pšeničným pivem na festivalu Jarní cena sládků na Zvíkově.

Chci se zeptat ještě na pivní kulturu? Myslíte si, že se nějak za poslední roky proměnila?

Myslím si, že jsou lidé více otevření novým druhům piv, jako je ALE, IPA a další. Stále se to posouvá a lidé chtějí ochutnávat pořád něco nového. Takže tyto nové druhy získávají více a více příznivců.

Má zkušenost před šesti lety byla taková, že jsme vyrobili jahodové pivo, kterého jsme tady neprodali ani půlku sudu. Teď je doba taková, že lidé ovocné pivo hodně ochutnávají, zejména v létě.

Jak je technologicky a energeticky náročná výroba piva?

Snažíme se pracovat s tím, abychom energii využili na sto procent. Tím se zabýváme hned od začátku. Snažíme se podnikat úsporně a využít veškeré zdroje na maximum.

A kolik piva vyrobíte za rok?

Vyrobíme kolem pěti tisíc hektolitrů piva ročně a nabízíme zhruba 22 druhů piv. Ono to není jenom o čísle, kolik toho vyprodukujeme nebo vyděláme, ale je to také o té radosti. Mě to prostě baví dělat a stále se zlepšovat.

 

Pivovar Kocour

MAS Český sever podpořil několik projektů na rozvoj pivovaru Kocour, kde díky evropským dotacím byly vybudovány první pokoje, nová technologie kuchyně pro hosty a vznikly dvě nová pracovní místa. Další finance putovaly na založení kempu pro návštěvníky festivalů, které pivovar pořádá. Projekty probíhaly v letech 2009 až 2015 s finanční pomocí 952 595 korun,” uvádí Eva Hamplová, ředitelka MAS Český sever.

 

FOTO: Petr Janík

Další projekty

Zobrazit více projektů