Během čtvrté diskuze jsme se zaměřili na životní prostředí. Hostem byl Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL.

Čistá voda, svoz odpadu a emise. Problémy, které v rámci ekologie řeší každé město. V malých obcích jsou ovšem tyto potíže komplikovanější a nákladnější. Jak k nim efektivněji a méně nákladně přistupovat na venkově, vysvětlil host předsedy Národní sítě Jiřího Krista zástupce KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Debata navázala na sérii streamovaných diskuzí, které Národní síť od srpna pořádá. 

„Řešení klimatické krize musí být vždy racionální. Pokud chceme některé parametry změnit, nesmí to být devastující pro ekonomické a sociální poměry. Kroky musí být postupné, musí být promyšlené a musí na sebe navazovat,“ řekl hned v úvodu debaty Pavel Bělobrádek. Jelikož mnohdy jsou sektory řešení problémů a krizí oddělovány, připomněl Krist, že rolí místních akčních skupin jako integrovaného nástroje je takové politiky propojovat do funkčních celků a synergií. 

První téma, na které se řečníci zaměřili, bylo čištění vody. Podle Krista mají lidé na venkově pocit, že naléhavost problému s čištěním vody byla oslabená, snižují se rozpočty a není tak velký tlak na jeho řešení. Venkované přitom nesou vysoké náklady například na vyvážení jímek. Jak doplnil Bělobrádek, malé čističky vody mají výhodu, že je možné je kdekoliv postavit, ale potřebují nákladnou obsluhu. Zatímco vodovod má u nás přes 90 % obyvatel, s kanalizací je to jiné. „Proto máme v našem kraji program rozvoje vodovodů a kanalizací. V zákoně navíc stojí, že peníze, které se vyberou za odběr podzemních vod, se musí vrátit zpět. Tyto peníze jsou nedotknutelné. Na obce pod 2000 obyvatel je potřeba brát zřetel a pomáhat jim, protože samy na investice do vodovodů a kanalizací nedosáhnou,“ vysvětlil Bělobrádek. 

Řečníci se dále věnovali odpadům. V Česku roste objem komunálního odpadu i cena za jeho sběr a likvidaci. Na venkově je oproti městům situace komplikovanější absencí centralizovaného odpadového systému. „Otázkou je, jestli nastavení odpadového hospodářství je nejefektivnější. Velkou moc v tomto problému mají kraje, musí hledat řešení pro danou oblast. Neexistuje univerzální návod. Obce musí spolupracovat s kraji, které mají své plány v odpadovém hospodářství a ty jsou potřeba koordinovat. Odpadům se ale v první řadě musí předcházet,“ řekl Bělobrádek. 

Obyvatelé venkova mají s ohledem na bydlení v rodinných domech větší náklady na energie a také více využívají auta, aby se dostali do zaměstnání či za nákupy. Omezování skleníkových plynů na běžného obyvatele venkova bylo posledním tématem diskuze. „My bychom chtěli, aby se na sto tisíc střech dostaly fotovoltaické panely. Fotovoltaika je jedna z možností, jak pomoct centrální výrobě elektrické energie. Existují kotlíkové dotace, které zatím ale nepokrývají tu potřebu,“ sdělil Bělobrádek a jak doplnil, je nutné pomoci malým obcím, aby jejich obyvatelé mohli přejít z fosilních paliv na samotěžbu nebo k nákupu dříví či štěpku. „Ale je vždy potřeba brát s environmentálním aspektem v úvahu i ten sociální,“ připomněl.

Další články

Zobrazit více článků